Název ájurvéda pochází ze starověkého jazyka sanskrt a je složen ze dvou slov: ájus (život) a véda (věda). Podle jedné ze starých definic je cílem vědy „zachovat zdraví zdravým a ošetřovat nemocné“. Ájurvéda je chápána jako rozsáhlá nauka o zdraví.

Ájurvéda, jinak také „věda o dlouhém životě“, je součástí čtyř posvátných hinduistických spisů (véd) a vychází z představy, že kosmos se svými pěti základními prvky „oheň, voda, země, vzduch a vesmír“ zrcadlí v lidském organismu. Člověk je tedy věrným obrazem universa. Z pěti prvků mají tři doplňující regulační systémy (dóši) určovat lidský organismus a regulovat všechny jeho fyzické a psychické procesy.

Tři dóši jsou:

• Váta (vzduch/vesmír): ovlivňuje pohyb, dýchání a nervovou činnost
• Pitta (oheň/voda): ovlivňuje termoregulaci, látkovou výměnu a zažívání
• Kapha /voda/země): ovlivňuje rovnováhu tekutin a imunitní systém

Každý člověk si od narození v sobě nese různý poměr těchto dóš. Jejich individuální rozložení má určovat jeho osobnost a zdraví. Cílem léčení je vytvoření rovnováhy.

Toho lze dosáhnout různými metodami ájurvédské terapie, mimo jiné synchronními masážemi, poléváním čela olejem nebo bylinkovými potními lázněmi (Svedana), ale i relaxačním cvičením (jóga). Vnější aplikace oleje je v ájurvédě velmi často používanou metodou. Podle ájurvédských představ slouží k odstraňování jedovatých látek z pokožky nebo sliznic.

Léčivé účinky ájurvédy byly zaznamenány u onemocnění podmíněných stresem a poruch duševních stavů, ale také u migrény, neuralgie a gastritidy. Ájurvéda se nedoporučuje pacientům s akutním onemocněním a srdečními chorobami, protože právě masáže a působení tepla by v takových případech mohlo mít negativní účinky.